zpověď
POcit viny.Nesnáším ho.Vždycky když se u nás doma něco rozbilo svedlo se to na mě.Věřil někdo malýmu dítěti že to neudělalo?Ne!Mámy zapomnětlivost,tátovu a ségry nešikovnot.To vše sem odnášela já.Nechci se litovat.Mám vztek.Včera zas.Odnesla sem mámy chybu.To je jediný na co se v týhle rodině hodim.Plus.Od svých sedmi řešim rodiný rproblémy.Ségře je všechno putna.Máma začne histerčit a vše řeší panikou a táta zas neřeší nic.Takže když se děda zbláznil volala babička mě každý den mě....musela sem poslouchat jak jí děda vyhrožuje že jí oběsí,že zapíchl vidlema kozu,že mu to zas nemyslí...Táta,jeho syn,o tom nechtěl ani slyšet.Jeho bratr,můj strejda,na tom byl stejně.A můj druhej strejda ja mentálně postiženej.Pracival na benzínce a vybuchla nádrž s naftou.Byl u toho.Má popáleniny na těle,špatně chodí,moc mu to nemyslí a navíc je alkoholik.A kam se mám obrátit já?Na někoho z rodiny?Koho by zajímaly moje puertální problémy.Tak to berou.Mám jen tyhle stránky.Můžu se vypsat.Teď to bude znít krutě ale nemyslím to špatně.Ale je mi jedno co si myslíte.Potřebuju se vypsat.Nenávidím tenhle svět...nenávidím sebe.Možná tenhe pocit pomine,ale takhle to teď cítím.Problémy kamarádů,rodiny....vím nemusím jim pomoct.Ale copak vy byste je odmítli.A teď nastává otázka.Proč bych teda chtěla pomáhat vám?Protože vy to oceníte.Vaše problémy jsou o něčem..A rodičům vaše problémy příjdou dětinské a nedůležité.Chci vám pomoct.Vím že se mi neodvděčíte tím že mi řeknete po tom všem že jsem malá.Proč nejdu s problémem za mámou?To mě tak nemá ráda?NE!Miluje mě.Ale nechápe mě.Když jsem se jako malá šla pochlubit s obrázkem začla ho opravovat,že takhle kůň nevypadá.Když jsem měla problém s učitelem řekla mi že učitel má pravdu...Ranilo mě to..nemyslela to zle ale já chtěla slyšet tohle.Už jí nic neříkám.Držim to v sobě a jako včera pak vybuchnu...
Komentáře
Přehled komentářů
Víš, co je opravdu zvláštní? Člověk opravdu rychle zapomíná a nejsou to jenom rodiče, kdo zapomíná. Nebo ty si snad pamatuješ na to, jak si jako malá holčička s širokým úsměvem běžela za mámou, aby si jí zdělila své nejnovější objevy z toho neznámého světa? Ty tady píšeš o svých pocitech smutku a beznaděje, ale věř mi, každý kdo má srdce a duši romantika, si tim musel projít. Tim se nechci nijak povyšovat, jenom chci říct, že vim o čem mluvíš. Je dost těžký se vyrovnat se závislostí na jiných lidech, nepochopení a frustraci z vlastní bezvýznamnosti. Ale nejlepší lék a to nejsem žádnej hipísák je samozřejmě láska a smích. Přátelství a porozumění, takže kdo nenávidí tento svět, nechť ho začne milovat. Protože nic neni černobílé a ve všem zlém je vždy i dobré...stačí pouze chtít hledat...a najdeš
http://lovesick.blog.cz
(jmeno-neni-dulezite (KZS), 19. 11. 2006 20:23)nepochopení je strašná věc, když může vést k takovéto trýzni... ale ty to chápeš, jsi na výši. posledním krokem, kterým dosáhneš úlevy, je odstranění snahy přesvědčit rodinu o své pravdě. ať si myslí, že za to můžeš ty, to je jejich věc, nemusí tě to vůbec zajímat, když máš čisté svědomí... a už vůbec by ses neměla nenávidět, ty ne, jsou to ostatní, kdo ti - byť třeba nechtěně - ubližují. tvoje vůle a síla je obdivuhodná, stejně jako touha pomáhat. držím ti palce. doufej, jednou přijde úleva...
pomůžu
(dandisekk, 19. 11. 2006 18:08)jsem upřímnej člověk...když budeš chtít ráda ti s tvými problémy pomůžu..kdybych nechtěla řeknu....mě nepomáháš?tím se mýlíš..jen pocit že sou lidé kteří mě chápou mi pomáhá...máš pravdu nechci aby mě někdo litoval..i když to tak vypadá..ale já sem píšu proto že když to nezdělim jednou se mi stane že tyhle problémy neunesu...vydřím hodně ale každý jednou za čas má dost..když se to vše ve mě nahromadí dostanu vztek..začnu brečet a všechno uvnitř mě křičí..ale tyhle stránky jsou způsob jak to ze sebe dostat a nekřičet a neničit se zevnitř.....děkuji za to že mi chceš pomoct...to je pro mě pomoct..to že mi někdo nabídne pomocnou ruku a nejsem to já kdo ji podává...možná ji příjmu..ale veř že jen tvá nabídka je pro mě podání pomocné ruky..a já so toho velice vážím..pokud budeš kdykoliv chtít napiš a já ti pomohu nebo se o to ze VŠECH sil pokusím
Situace-těžká
(Impresionka(KZS), 19. 11. 2006 17:29)
Máš to mooc těžký,nechci tě taky nějak litowat,nechci ti řikat,jakej si chudák..tom by se to akorát zhoršilo,nechci ti tady psát mý skušenosti z rodinou mojí..to by bylo na dlouhé komentáře a moje problémy by tě ještě wíc zatěžowali..nekdy napíšu něco jako ty..jak to mam doma já..
Jen jednu wěc,moc bych ti chtěla pomoct..mooc bych chtěla ale momentálně newím,jak..oprawdu newím jak pomoct,k tomuhle nejsou důležitá slowa utěchy ani nějaké rady.ani něco,co tě powzbudí,je k tomu potřeba psychická podpora,ale sakra!! newim w jakym smyslu..jo,je mi přeci taky JEN 15 let a newím,co jsou to problémy welkého kalibru..jsou to jen moje pubertální problémy a wýlewy,které nestojí za to řešit,že?..Ano,to je problém dospělých..To si sakra nepamatujou na to,když byli w našem wěku?.. :( Ne,není mi z toho smutno.. Lituju je!
Střet generací
(Fresdy, 18. 9. 2007 19:29)