Avary 2
Hostinský šel druhý den v poledne zatlouct na dveře.,,Říkala ať jí nikdo neruší,ale už je tam moc dlouho.Co když se jí něco stalo?Měl bych pak je samé nepříjemnosti.´´bručel muž.Zabušil slabě:,,Madam?´´Nic.Pořádně zabušila dveře se samy otevřely.,,Madam?!´´vešel dovnitř.Strnul úžasem.Pokoj byl prázdný.Nešlo mu do hlavy jak se mohla dostat ven,když jí neviděl odcházet.Zatřásl se zimou.Okno!Bylo otevřené.Nechápal to.Jak mohla vylézt z okna?Bylo to dolů asi deset metrů....
Avary procházela ulicemi.Myslela na svoji nevlastní matku.Jak se asi má?Jestli pak si na ní ještě pamatuje?V paměti si vybavila rodiče.Při té vzpomínce si sáhla na krk.Prsty přejela po přívěsku.Bylo to jediné co jí po její mamince zbylo.Byl překrásný.Vykládaný rubíny a uprostřed byl zasazen velký diamant.,,Musím najít další hostinec.´´zabručela si pro sebe.Po zádech jí přeběhl mráz a rubíny jemně zazářily.Tak jemně že si toho ani Avary nevšimla.Někdo ji pozoroval.Rozhlédla se po přeplněné ulici ale nikoho podezřelého neviděla.Zamračila se a šla dál.Narazila na hostinec.Vypadal dobře.vešla dovnitř.Bylo tam prázdno.Hostinský byl starý děda s pár zuby,ale milým a velkým úsměvem.,,Račte si přát slečinko?´´zaptal se mile.,,Prosila bych pokoj,jestli by to šlo s oknem na ulici.´´oplatila úsměv.,,Jak je libo,a říkejte mi prosím Courtiere,k vašim službám.´´,,Děkuji Courtiere.´´,,Pojďte za mnou slečno,zavedu vás.´´
Nahoře bylo útulno a teplo.Všude čisto.,,K večeři budete něco chtít?´´objevil se jí za zády stařík.,,Jen trochu polévky a džbán vína.´´poprosila.,,Slečinka je jako nitka,křehoučká.Měla by pojíst něčeho vydatnějšího,ale jak si ráčej přát.´´zazubil se poakavd to v jeho případě šlo.
,,Slečno,vaše polévka´´vešel stařík a chvíli později do pokoje.,,Děkuji,prosím,ať mě do zítra nikdo neruší´´požádala a hodila starci dvě zlaté mince.,,Jistě,jak si ráčej přát.´´poklonil se stařík a sebral ze země zlaťáky.Jakmile odešel,zavřela dveře na petlici a velký stůl přesunula před ně.Polévku vylila z okna a vína upila.Bude teď dlouho cestovat.Musí se zas posilnit.Tentokrát měla okno nízko.S ladností ale tichostí vraha seskočila.Šla se toulat a hledat ,,večeři´´.Užívala si noci,její hedvábné tmy a nočního sametového vánku.Když začly odbíjet zvony půlnoc byla dost daleko od hostince.V postraní uličce zaslechla šramot.Poslední dobou se těžko nalézali objeti.Lidé se začali bát a tak ven nechodili.Šla do uličky.Sundala si kápi.Fialovýma očima hledala původce hluku.Uviděla muže.Stál k ní zády.,,To nebude lehké´´pomyslela si když si prohlížela jeho svalnatou postavu.Projelo jí vzrušení.Udělala další krok k němu a pod nohama jí zakřupalo sklo.,,Sakra´´šeptla.Muž se otočil.Stáli si tváří v tvář.Měl černé hluboké oči a vlasy téže barvy.Výrazné lícní kosti a vůbec to byl nejhezčí a nejpřitažlivější muž jakého kdy viděla.Zasmál se.Rozzuřilo jí to a probudilo z okouzlení.Vrhla se na něj.Odhodil jí na zeď.Sesunula se na zem a sotva popadala dech.V očích jí zajiskřilo.Takhle jí ještě nikdo nerozčílil a neponížil.Stál tam a smál se jí.V dlaních jí zaplál oheň.Strnul překvapením.Hodila po něm ohnivé koule a už se radovala z vítězství.Jen se ušklíbl a vyskočil na zeď.,,Ještě se uvidíme´´usmál se.Byl to upír došlo Avary.Při úsměvu se mu zaleskly protáhlé špičáky.Ale jak to že ho nezabila?Setkalase z hodně upíry a všechny zabila.Tenhle byl první který jí utekl a ještě přepral.Na lov už bylo pozdě.Neměla už ani náladu.Vrátila se do hostince.Lehla si na postel,ale nemohla spát.ta tvář,ten úsměv......
Komentáře
Přehled komentářů
končí to slibně...těším se na další část :o)
werushky.blog.cz
(werushka, 10. 1. 2007 10:11)pěkně se mi to čte super :) snaž se třeba to jednou někam dotáhneš
Piš piš piš....
(Lquid Dreams, 9. 1. 2007 16:14)supeeeeeeeeeeeeer!!!!! Dalšíííííííííííííí!!!!!!!
jjjjjjj
(Cyril alias Cyrka, 9. 1. 2007 14:10)souhlasim je tu upe šupa příběh, klaním de dandiskku
http:/bloodyghotic.blog.cz/
(Michelle-Sophie, 8. 1. 2007 19:44)Jů, to se nám to začíná pěkně rozjíždět, jak já zbožňuju krásný upíry :o)))
mnoOo...
(Addie - http://girl-ada.blog.cz, 11. 1. 2007 10:39)