Avary 8
18. 1. 2007
Erik odnesl Avary k Zachariášovi.Počkali až se probere.Otevřela oči a prudce se posadila.,,Co se stalo?´´vyhrkla vyděšeně.Přelétla pohledem jejich tváře:,,Aha,už vim.´´Celé tělo ji bolelo.Cítila se slabá.Pokusila se postavit ale nemohla se ani opřít o ruce.Zůstala sedět a zády se vyčerpaně opřela o kmen stromu.,,Eriku můžeš mi to vysvětlit?´´zeptala se.Sklopil hlavu jako by byl za bšechno vinen on.,,No víš.Mám dvojče.´´,,To jsem si všimla´´usekla.Jak to že je to Nika?Seš taky démon?´´ Při poslední otázce jako by se polekal.,,Jo,je to Nika.Když byl malý unesli ho.Zachariáš o tom nikdy se mnou nechtěl mluvit.Nakonec sem vypártal že ho unesli posluhovači Niky a ten se do něho převtělil.Stačí?To že je to můj bratr neznamená že já jsem taky špatnej.A ostatně on taky neni špatnej.Nemůže za to že se nějakej blbej démon rozhodl zhmotnit a vybral si právě jeho´´rozčílil se.Nakonec vstal a naštvaně odešel do lesa.Avary posmutněla.Neměla bejt tak nepříjemná.Ostatně byla pravda že za to nemohl.A zachránil ji život.Zachariáš seděl a smutně se díval do země.,,Je to moje chyba´´zašeptal.,,Co?´´otázala se nejistě.,,Nedokázal sem Kurta ochránit.Hráli si na dvorku jako malí.Najednou přiběhl vlkodlak,popadl Kurta a utekl s ním.Sledovali jsme ho mnoho dní.Ale vše jako by bylo proti nám.Nika se postaral o to abysme jeho posluhovače nevystopovali.Měl jsem ho více chránit.Je to moje chyba.´´dořekla rozplakal se.Objala ho.,,Není to tvoje chyba.Bylo by se to stalo tak nebo tak.Ale třeba dokážeme porazit Niku a osvobodit tak Kurta.´´utěšovala ho.,,Zavrtěl hlavou.,,Má to v sobě.Zlo.Vyrůstal pod nadvládou démona.Nezná dobro.Ne,už ho nemůžeme zachránit.´´Pohladila ho.,,Jdi za Erikem.Nesmí se teď potulovat sám po lese.´´odstrčil ji jemně.,,Dobrá´´zvedla se a vydala se směrem kudy šel Erik.Uviděla ho jak sedí pod stromem a zamyšleně hledí do země.Když jí uviděl vstal a šel k ní.,,Promiň.´´zašeptala.Slzy lítosti a smutku se jí třpitili na řasách.Neřekl nic.Jemně ji pohladil po tvářích a setřel slzy.Pak ji objal a jemně přitiskl k sobě.Jejich rty byly blízko.Cítila jak se jí do rtů opírá jeho dech.Byl blíž a blíž..když tu...,,Koho pak to tu máme?´´ozval se za Avray hlas.Otočila a Erik zvedl hlavu.Před sebou uviděli démona.Jeho tělo plálo ohněm.Plameny byly rudé jako barvä krve.,,Jistě chápete pro co jdu.Poslední dobou se totiž šíří historka,že jistá dívka vlastní náhrdelník boha Altra.Hezká věcička.Nebudu ale déle rušit.Dejte mi náhrdelník a můžete pokračovat.´´usmál se.Avary napadlo že využije náhrdelník proti němu.Sice jeho sílu dostatečně neovládala ale trochu ano.Ucítila jak její dlaň pokrývá jinovatka.Celé tělo ozářila ona chladná bílá aura.Mířila přesně.Démon se však ani nepohl.Před jeho tělem ledová koule roztála.,,Je docela silný´´napadlo ji.Její síla ohně tu nebyla nic platná.Ale démon neváhal.V ruce se mu objevili ohnivé hvězdy.Zasáhla Avary na dvou místech.Skrčila se bolestí,ale stála.Démon si připravoval další hvězdy.Hodil.Do rány skočil Erik.Avary se zhrozila.Místo výkřiku však překvapením ztratila řeč.Z Erikova těla vystoupil modrý démon.Vapadal přesně jako Erik.Na zádech však křídla.Jeho vlasy,oči a pleť byly barvy modré.Vypadal že se rozplyne při pouhém závanu větru.V ruce držel bič.Byl z vody.Andělský démon sekl bičem a odrazil hvězdy.Švihl podruhé.Tentokrát zasáhl ohnivého démona.Z rány na démonově paži se řinula tekutá láva.Vyděšený a zraněný nepřítel utekl do lesa.Podívala se na anděla.Vrátil se zpátky do Erikova těla.Erik se zhroutil na zem.Rukama se opíral a těžce vydechoval.Bála se k němu přblížit.Podíval se na ní.Uviděl její strachy bledou tvář a oči rozšířené hrůzou.,,Zase brečim´´vztekala se.Oči se jí plnili slzami.Utekla od Erika hloub do lesa.
Komentáře
Přehled komentářů
jo taky se kazdy den prijdu mrknout
wellushka
(dandisekk, 19. 1. 2007 12:07)jej sem láda že se ti to líbí.mno tak se budu snažit abys toho našla hodně až se vrátíš z víkendu.
dalsi!!
(wellushka=o), 18. 1. 2007 20:39)ja se z toho asi newzpamatuju!!!je to wazne tag klasny...twoe ja sem tag napjaata!!
werushky.blog.cz
(werushka, 20. 1. 2007 10:48)